Poznávací zájezd na Madeiru: Ostrov věčného jara

Základní informace o ostrově Madeira

Madeira je kouzelné místo uprostřed Atlantiku, kam se rádi vracejí cestovatelé z celého světa. Co je na tom ostrově tak výjimečného? Především jeho neskutečná příroda, fascinující historie a počasí, které vám prostě zvedne náladu. Leží zhruba 1000 kilometrů jihozápadně od Lisabonu a asi 600 kilometrů od afrického pobřeží. Hlavní ostrov Madeira spolu s menším Porto Santo a několika neobydlenými ostrůvky tvoří autonomní portugalský region, který si stále uchovává svůj vlastní ráz a tradice.

Díky polohe v subtropech si tady užijete příjemné počasí prakticky kdykoliv během roku – žádné velké teplotní výkyvy, žádné nepříjemné překvapení. Teploty se většinou drží mezi 19 až 26 stupni, což je ideální na poznávání bez ohledu na to, jestli přijedete v lednu nebo v srpnu. Za to vděčíme hlavně Golfskému proudu, který tady klimatické extrémy pěkně zkrotí. Nedivte se, že Madeiru nazývají ostrovem věčného jara – tohle označení ji sedí dokonale.

Funchal, hlavní město na jižním pobřeží, je skutečným srdcem ostrova. Žije tady kolem 112 tisíc lidí a město samo nabízí skvělou kombinaci koloniální architektury, moderního vybavení, tradičních tržišť a romantických uliček, kde se prostě musíte ztratit. Historie Funchalu sahá až do 15. století, kdy ho založili portugalští mořeplavci krátce po objevení ostrova.

Celý ostrov vznikl z vulkanické činnosti, což vytvořilo dramatickou krajinu plnou hor, hlubokých údolí a strmých útesů, které vás prostě dostanou. Nejvyšší bod, Pico Ruivo, měří 1862 metrů a výhledy odtamtud jsou k nezaplacení. Hory pokrývají většinu ostrova a vytvářejí zajímavé mikroklima v různých výškách. Severní pobřeží je díky větrům vlhčí a zelenější, jižní část naopak sušší a sluncem prozářená.

Madeira je známá především svými zavlažovacími kanály zvanými levadas, které tady budovali po celá staletí. Jejich účel? Přivádět vodu z vlhčího severu do sušších zemědělských oblastí na jihu. Tyto úzké kanály se táhnou stovky kilometrů krajinou a podél nich vedou pěšinky, které dnes používají turisté. Procházka podél levad je zážitek – objevíte nedotčenou přírodu, skryté vodopády, husté lesy a výhledy, na které jen tak nezapomenete.

Ostrov má rozlohu asi 741 čtverečních kilometrů a táhne se zhruba 57 kilometrů do délky. Na celém archipelu žije kolem 270 tisíc obyvatel, většina z nich na hlavním ostrově. Místní ekonomika dřív stála hlavně na zemědělství – cukrová třtina, banány, vinná réva. Dnes je to ale především turismus, který tady drží hlavní slovo a živí místní obyvatele.

Nejlepší období pro návštěvu ostrova

Madeira je ostrov, kam se dá vyrazit kdykoliv během roku. Subtropické klima tu zaručuje příjemné teploty bez ohledu na sezónu. Jenže když chcete ostrov opravdu poznat, vyplatí se zamyslet nad tím, co vlastně od dovolené čekáte a co všechno chcete stihnout.

Jaro, konkrétně březen až květen, to je doba, kdy sem jezdí nejvíc lidí, a není se co divit. Ostrov doslova plane všemi barvami, všude voní rozkvétající květiny a stromy. V téhle době se tady konají slavné festivaly květin, na které proudí návštěvníci z celého světa. Teploty se drží kolem dvacítky, skoro neprší, takže se můžete vydat na túry do hor, procházet se podél levad – těch typických madeirských zavlažovacích kanálků – nebo objevovat malebné vesničky, které tu leží rozesypané všude možně.

Léto pak přináší nejvyšší teploty, ale díky oceánu to není žádné peklo – na třicítku to vyšplhá jen výjimečně. Červenec a srpen jsou sice nejteplejší, ale zároveň taky nejplnější. Pokud nemáte rádi davy u každé památky a na každém výletě, možná to pro vás není ideální období. Na druhou stranu, dny jsou nejdelší, počasí nejstabilnější, takže pokud plánujete náročnější túry někam do divočiny, tohle je váš čas.

Podzim je podle mě skrytý poklad. Září a říjen nabízejí stále krásné počasí, moře má kolem dvaadvaceti stupňů, a hlavně – turistů je tu výrazně míň. Konečně si můžete v klidu prohlédnout Funchal, zajít na víno do místních vinic, ochutnat tradiční jídla, aniž byste se prodírali davem. V téhle době se taky sbírají kaštany a slaví vinobraní, což je skvělá příležitost zažít ostrov tak trochu zevnitř.

A co zima? I ta je tu překvapivě příjemná. Když doma mrzne, tady máte v průměru sedmnáct stupňů. Ano, prší víc než v jiných měsících, ale většinou jen nakrátko, pak zase vykoukne slunce. Pro ty, kdo chtějí ostrov poznávat, může být zima docela zajímavá – ubytování je levnější a lidi tu nejsou skoro žádní. A pokud se vám podaří být tu na Silvestra? To je zážitek na celý život – ohňostroj na madeirském Silvestra patří k nejslavnějším na světě.

Ještě jedna věc, kterou byste měli vědět: počasí se tu může hodně lišit podle toho, kde zrovna jste. Jih kolem Funchalu je většinou sušší a slunnější, sever zase ovlivňují atlantické větry a prší tam častěji. Stejně tak v horách je úplně jinak než na pobřeží. Takže vezměte si na výlety něco na sebe na vrstvení – nikdy nevíte, co vás čeká za další zatáčkou.

Levadas a pěší turistické trasy

Madeira je ostrov, který si získal srdce tisíců turistů především díky své jedinečné síti levad – umělých zavlažovacích kanálů vybudovaných už v patnáctém století portugalskými osadníky. Představte si, jak tehdejší lidé s primitivními nástroji vytvářeli tyto vodní cesty, aby přivedli vodu z deštivých oblastí na severu do vyprahlých jižních částí ostrova. To, co vzniklo z čisté nutnosti, se dnes stalo největším magnetem pro milovníky pěší turistiky z celého světa. Když se vydáte na Madeiru, levady vám nabídnou způsob, jak prozkoumat nedotčenou přírodu a dostat se tam, kam byste jinak nikdy nedošli.

Systém levad na Madeiře měří přes tři tisíce kilometrů – ano, slyšíte správně, tři tisíce! Je to nejrozsáhlejší zavlažovací síť svého druhu na planetě. Podél těchto kanálů vedou úzké stezky, po kterých kdysi chodili údržbáři kontrolovat vodní cesty. Dnes po těchto pěšinách kráčíte vy a užíváte si perfektně značené turistické trasy s nezapomenutelnými výhledy. A co je skvělé? Levady mají minimální stoupání, protože voda přece musela plynule téct. Vaše nohy vám za to poděkují.

Výběr tras je opravdu bohatý. Některé levady vás zavedou klidnými údolími plnými subtropické vegetace, kde budete procházet pod košatými vavřínovými stromy a kolem rozkvetlých hortenzií všech možných barev. Jiné trasy nabízejí dramatičtější zážitky s průchody tunely vysekanými přímo do skály nebo úzkými pěšinkami na strmých svazích, odkud se vám zatají dech při pohledu do hlubokých roklí.

Levada do Caldeirão Verde patří mezi naprosté favority. Zavede vás do srdce pralesa Laurissilva, který UNESCO zapsalo na seznam světového dědictví. Projdete několika tunely a na konci vás čeká impozantní vodopád v zeleném kotli obklopeném strmými stěnami pokrytými mechem a kapradinami. Další oblíbenou trasou je Levada das Vinte e Cinco Fontes – pětadvacet pramenů tryskajících ze skal vytváří kouzelnou vodní scenérii, kterou prostě musíte vidět na vlastní oči.

Pokud patříte mezi zdatnější turisty, Madeira má pro vás i horské trasy mimo systém levad, které vedou na nejvyšší vrcholy. Výstup na Pico Ruivo, nejvyšší bod ostrova s výškou 1862 metrů, je něco, na co se nezapomíná. Často se tady octnete nad mraky a můžete pozorovat fascinující mar de nuvens – doslova moře mraků pod vašima nohama.

Pěší turistika na Madeiře není jen o tom, nachodit kilometry. Jde především o ponoření se do unikátního ekosystému, který tady přežívá miliony let. Při procházkách levadami potkáte endemické druhy rostlin a živočichů, které nikde jinde na světě neuvidíte. Turistika po levadách tak spojuje aktivní odpočinek s poznáváním přírody a objevováním skrytých zákoutí tohoto nádherného atlantického ostrova.

Funchal hlavní město a jeho památky

Funchal, malebné hlavní město Madeiry – to je místo, které si zamiluje snad každý návštěvník tohoto kouzelného portugalského ostrova. Představte si město, které se rozléhá po svazích nad Atlantikem jako obrovské amfiteátrum. Pohled na něj vás prostě dostane.

Hned při příjezdu vás ohromí pestrost barev domů, které se táhnou od pobřeží vysoko do kopců a postupně se ztrácejí v bujné zeleni. Je to jako malovaný obrázek, jen mnohem živější.

Vydejte se do centra města a určitě neminete katedrálu Sé ze šestnáctého století. Tohle je opravdu unikátní stavba – jeden z posledních příkladů pozdně gotiky na ostrově. Až vejdete dovnitř, zůstanete stát. Nádherný maurský strop z cedrového dřeva zdobený slonovinovou intarzií je něco, co na fotkách prostě nevypadá stejně jako naživo. Tmavě vyřezávané lavice a oltář krásně kontrastují s bílými stěnami. Tuhle památku si prostě nemůžete nechat ujít.

Kousek odtud najdete historickou tržnici Mercado dos Lavradores z roku 1940. Tohle je skutečné srdce místního života. Dvoupatrová budova s typickými azulejovými obklady – to je místo, kde nakupují i místní, ne jen turisté. Čerstvé ryby, exotické ovoce, zelenina, květiny... Prodavačky v tradičních krojích vám rádi dají ochutnat třeba marakuju nebo anonu. Díky zdejšímu klimatu tu roste opravdu všechno možné. Atmosféra je fantastická a poznáte tady mnohem víc o místních zvycích než z jakéhokoliv průvodce.

Klášter Santa Clara ze šestnáctého století je další povinná zastávka. Založil ho João Gonçalves Zarco, ten samý chlap, který Madeiru objevil. Co je na něm tak výjimečné? Zkuste si představit stěny pokryté azulejovými obklady úplně všude – od podlahy až ke stropu. Efekt je prostě úžasný. V kostele kláštera odpočívá sám Zarco, takže pro pochopení historie kolonizace ostrova je tohle klíčové místo.

Pokud máte rádi procházky, vydejte se po hlavní třídě Avenida Arriaga. Elegantní budovy z devatenáctého století, městské divadlo Teatro Municipal – považované za jeden z nejkrásnějších divadelních sálů v celém Portugalsku. Poblíž najdete nádherné zahrady Jardim Municipal plné exotických rostlin a stromů z různých koutů světa. Uprostřed rušného města je to taková klidná oáza, kde si můžete odpočinout.

A ještě jedna věc – určitě navštivte Quinta das Cruzes. Je to muzeum v historickém paláci obklopeném botanickou zahradou. Uvidíte tam, jak žila madeirská aristokracie – starožitný nábytek, porcelán, umělecká díla. Ale ta zahrada kolem muzea je vlastně největší poklad. Archeologické nálezy, vzácné rostliny... Prostě si tam užijete.

Ochutnávka madeirského vína a místní gastronomie

Madeira je ostrov, kde víno prostě patří k životu – není to tu jen nějaká turistická atrakce, ale skutečná součást každodennosti. A když sem zavítáte, bylo by skoro hříchem neponořit se do světa tradičních chutí a vůní, které tenhle atlantický kousek země nabízí.

Ochutnávka madeirského vína? To je něco, co vám zůstane v paměti. Není to jen o nalití sklenky a připití – jde o příběh starý staletí, o způsoby výroby, které tohle víno proslavily po celém světě.

Jak vlastně vznikla ta zvláštní chuť madeirského vína? Docela vtipně, musím říct. Celý ten unikátní proces zahřívání a oxidace vznikl úplnou náhodou někdy v sedmnáctém století, když se sudy s vínem plavily na lodích přes oceán. Dnes se samozřejmě nic nenechává náhodě – v místních vinařstvích to mají naprosto precizně zvládnuté. Když navštívíte některý z těchto rodinných podniků, uvidíte to na vlastní oči: od sklizně hroznů až po tiché zrání v dubových sudech. A vinařští průvodci? Ti vám budou s nadšením vyprávět o každé odrůdě – třeba že Sercial je ta nejsušší varianta, skvělá na začátek večera, zatímco Malmsey je nejsladší a hodí se ke všemu sladkému.

Degustace obvykle probíhají ve starých sklepích, kde vás obklopí ta charakteristická vůně a atmosféra plná historie. Sommeliéři vás provedou jednotlivými vzorky a vysvětlí vám, co dělá každé víno výjimečným – barvu, vůni, chuť. Každé víno má svůj vlastní příběh, ať už je to suché Verdelho na přípitky, nebo sladké Boal k sýrům.

A co teprve jídlo! Místní kuchyně je stejně fascinující jako víno samo. Ostrov nabízí pokrmy, které v sobě mísí portugalské kořeny s tím, co tu roste a daří se. Espetada – to je tradiční špíz z hovězího naložený v česneku a bobkovém listí, který vám přinesou zavěšený na takovém speciálním stojanu. A k tomu bolo do caco, chléb pečený na rozpáleném kameni a potřený česnekovým máslem. Už jen ten chléb stojí za návštěvu.

Vzhledem k polohe ostrova tu samozřejmě nechybí mořské plody. Černý mečoun s banánem – zní to divně, že? Ale věřte mi, funguje to naprosto dokonale. Ta sladkost banánu prostě k té rybě sedí. A pokud máte rádi mlže, zkuste lapas – takové malé mlžíky na másle s česnekem a citronem, které se servírují v přímořských restauracích.

Na závěr si dejte něco sladkého. Bolo de mel je medový koláč nabitý sušeným ovocem a ořechy, nebo zkuste queijadas – drobné sýrové koláčky s jemnou chutí. K tomu sklenka madeirského vína a máte dokonalé zakončení večera.

Madeira zkrátka není jen o krásné přírodě a památkách. Je to především kulinářské dobrodružství, kde se potkává tradice s kvalitou a kde každá chuť vypráví příběh toho jedinečného atlantického ostrova.

Cabo Girão nejvyšší mořský útes Evropy

Cabo Girão je jedno z těch míst, která vám na Madeiře vyrazí dech. Představte si mohutný mořský útes, který se vypíná bezmála 580 metrů nad hladinu Atlantiku – patří mezi nejvyšší v celé Evropě. Jeho název má zajímavý původ: v portugalštině znamená „mys obratu. Proč? Kdysi se u něj námořníci při plavbách kolem ostrova často rozhodovali otočit zpět. Muselo to být docela impozantní znamení pro tehdejší mořeplavce.

Když se vydáte na poznávací zájezd po Madeiře, Cabo Girão prostě nesmíte vynechat. Nachází se kousek od Câmara de Lobos – půvabné rybářské vesničky, kde kdysi rád maloval sám Winston Churchill. Cesta k útesu vede klikatými serpentinami podél pobřeží a už během jízdy vás ohromí výhledy na oceán a zelené svahy plné vinic a banánovníků.

To nejzajímavější vás ale čeká nahoře – skleněná vyhlídková plošina. Od roku 2012, kdy byla otevřena, se stala magnetem pro návštěvníky. Vyčnívá přímo nad propastí a když na ni vstoupíte, vidíte skrz průhlednou podlahu přímo dolů na vlny rozbíjející se o skály stovky metrů pod vámi. Ano, je to trochu strašidelný pocit, ale zároveň neskutečně vzrušující. Stojí to za to!

Výhled z Cabo Girão je prostě nezapomenutelný. Na jedné straně uvidíte Funchal rozložený po svazích jako amfiteátr, na druhé se táhne drsné pobřeží s dalšími útesy a malými vesničkami. Když máte štěstí na počasí, dohlédnete až k ostrovu Porto Santo.

Možná vás překvapí, že přímo pod útesem leží úrodné zemědělské terasy zvané Fajã do Cabo Girão. Vznikly z materiálu, který se po staletí sesouval shora, a dnes tam místní pěstují víno a zeleninu. Dolů se dostanete lanovou dráhou – další adrenalinový zážitek pro odvážlivce.

Cabo Girão ale není jen o geologii a výhledech. Pro místní má toto místo hluboký kulturní a historický význam. Sloužilo jako orientační bod pro námořníky a rybáře, a kolem něj se vyprávějí příběhy o ztroskotaných lodích a dramatických záchranách. Na vyhlídce najdete malou kapličku Panny Marie, která připomíná duchovní rozměr tohoto místa.

Plánujete návštěvu? Cabo Girão je otevřené po celý rok, vstupné na vyhlídkovou plošinu je symbolické. Nejlepší je přijít brzy ráno nebo odpoledne – vyhnete se davům a světlo bude ideální na fotky. K dispozici je parkoviště, restaurace i obchůdek se suvenýry, takže se tu dá příjemně strávit část dne během vašeho poznávacího zájezdu.

Laurisilva prales zapsaný na UNESCO

# Madeira a její zelené srdce

Madeira ukrývá poklad, který vás doslova pohltí. Laurisilva prales není jen tak obyčejný les – je to živoucí příběh starý miliony let, který v roce 1999 dostal uznání UNESCO. A věřte, že si ho zaslouží. Tento subtropický deštný prales zabírá zhruba pětinu ostrova a najdete ho hlavně na severu, kde vlhký vzduch od Atlantiku dělá přesně to, co má.

Vstoupit do tohoto pralesa znamená otevřít dveře do minulosti. Představte si vegetaci, která kdysi pokrývala jižní Evropu a severní Afriku před miliony let, někdy v terciéru. Všude jinde zmizela kvůli změnám klimatu, ale tady na Madeiře? Tady si našla svůj domov a přežila. Proto se o ní mluví jako o živoucí fosílii – je to jako spatřit dinosaura, jen v podobě lesa.

Když se procházíte mezi stromy, zjistíte, že vavřínovité druhy daly pralesu jméno – laurisilva totiž doslova znamená vavřínový les. Ale to není všechno. Rostou tady desítky rostlin, které nenajdete nikde jinde na planetě. Koruny stromů se proplétají nad hlavou a světlo se prodírá jen sem a tam, takže vznikají kouzelné hry světla a stínu, které prostě musíte zažít na vlastní kůži.

A pak jsou tady levady – ty staré zavlažovací kanály, co protkávají celou Madeiru. Vedou vás přímo srdcem pralesa po stezkách, kde byste se jinak bez lezeckého výcviku neměli šanci dostat. Levada das 25 Fontes nebo Levada do Caldeirão Verde? To jsou trasy, které vás dovedou k vodopádům a kaňonům, kde se dech tají. Výhledy jsou k nezaplacení.

Vlhko je tady všudypřítomné. Mlha se plíží mezi stromy, mrholení je téměř denní záležitost a všechno je pokryté mechy, lišejníky a kapradinami. Vypadá to jako z pohádky, ale má to i praktický význam – prales funguje jako obří houba, která zadržuje vodu a postupně ji pouští dál. Bez něj by Madeira měla problémy se zásobováním vodou.

Trasy tady najdete pro každého. Máte malé děti? Žádný problém, existují snadnější cesty. Jste v kondici a chcete výzvu? I na to se najde něco náročnějšího. Ať už si vyberete cokoliv, jedna věc je jistá – atmosféra a krása Laurisilvy vás prostě dostanou. Tohle místo si zapíšete do paměti navždycky.

Výlet na ostrov Porto Santo

Ostrov Porto Santo je prostě poklad, který byste při cestě na Madeiru rozhodně neměli vynechat. Představte si úplný kontrast – místo zelených hor a bujné přírody vás tu čeká devět kilometrů nádherných zlatavých pláží a pohoda, kterou na hlavním ostrově jen tak nenajdete. Většina organizovaných výletů sem míří právě proto, že to je den, kdy si konečně odpočinete a zároveň poznáte něco úplně jiného.

Ráno se vydáte z Funchalu na trajekt a pak vás čeká dvouapůlhodinová plavba přes Atlantik. Není to žádná nuda – můžete sedět venku na palubě, dát si kávu a sledovat, jak Madeira mizí v dálce a Porto Santo se pomalu vynořuje. A když máte štěstí, uvidíte třeba delfíny. Trajekty jsou pohodlné, najdete tu občerstvení a místo, kde si prostě vychutnat tu plavbu.

Když dorazíte do přístavu Vila Baleira, hned poznáte, že tento ostrov má svoje kouzlo. Hlavní město má zajímavý příběh – jmenuje se po ženě Kryštofa Kolumba, který tady nějakou dobu žil. Procházka centrem je příjemná, všude ty typické bílé domy a dlážděné uličky. Pokud vás zajímá historie, určitě zajděte do muzea v Kolumbově domě – dozvíte se spoustu zajímavostí o jeho životě.

Ale pojďme k tomu nejlepšímu – ty pláže jsou prostě skvělé. Na Madeiře je písek vzácnost, tady ho máte na kilometry. Jemný, zlatavý, teplá voda a hlavně – není tam tlačenice jako jinde. Konečně si můžete lehnout, vypnout a užít si moře pořádně. Spousta lidí z organizovaných zájezdů si právě tenhle den užívá nejvíc, protože prostě nic nemusí, jen si odpočinout.

Ale pozor, Porto Santo není jen o ležení na pláži. Máte tady sopečnou krajinu se zajímavými skalami a výhledy odtamtud vám vyrazí dech. Vyšplhejte se třeba na Pico do Castelo nebo Pico de Ana Ferreira – uvidíte celý ostrov a když je jasno, i Madeiru v dálce. Ty čedičové sloupy u Pico de Ana Ferreira vypadají jako z Islandu, fakt impozantní podívaná.

A co jídlo? Tady si dejte čerstvé ryby nebo mořské plody, prostě musíte. Místní restaurace umí připravit grilované ryby tak, že se budete olizovat. K tomu sklenka místního vína a čerstvý chléb – to je ta pravá chuť ostrova. Než vyrazíte odpoledne trajektem zpět, máte ještě čas na poslední procházku po pláži nebo nakoupit dárky. V obchodech najdete místní výrobky a třeba i produkty z toho slavného písku, kterému prý říkají léčivý. Místní v to věří a kdo ví, možná na tom něco je.

Botanické zahrady a exotická flóra

Madeira je skutečným rájem pro milovníky botaniky a přírodních krás – a to není jen tak nějaká fráze z cestovního katalogu. Když poprvé vstoupíte do některé z místních zahrad, pochopíte, že ostrov uprostřed Atlantiku dokáže nabídnout něco, co v běžné Evropě prostě nenajdete. Subtropické klima, sopečná půda a pravidelné srážky tu dělají zázraky. Výjimečné klimatické podmínky umožňují růst exotických rostlin, které byste jinak museli hledat na opačném konci světa.

Představte si tisíce druhů rostlin, z nichž řada existuje pouze tady. Nikde jinde v Evropě na ně nenarazíte. A právě tohle z Madeiry dělá tak fascinující místo pro každého, kdo má rád přírodu.

Botanické zahrady na Madeiře nejsou jen pěkným doplňkem turistického programu – jsou hlavní atrakcí. Hlavní botanická zahrada ve Funchalu, kterou založili v roce 1960, se rozprostírá na ploše zhruba 35 000 metrů čtverečních ve výšce asi 300 metrů nad mořem. Odtud máte úžasný výhled na hlavní město i oceán, ale to nejlepší teprve přijde: více než 2 000 rostlinných druhů z pěti kontinentů. Zkrátka celý svět na jednom místě.

Zahrada je rozdělená do tematických sekcí, takže můžete za pár hodin vidět sukulenty z pouští, tropické palmy, rostliny, které rostou jen na Madeiře, i pestrobarevné orchideje. Madeirská flóra je charakteristická neobyčejnou rozmanitostí, která tu není náhodou. Portugalští mořeplavci a obchodníci po staletí vozili na ostrov exotické rostliny z Jižní Ameriky, Afriky i Asie. A ty se tu zabydlely tak dokonale, jako by tu vždycky patřily.

Nesmíte vynechat ani tropickou zahradu Monte Palace, která kombinuje botaniku s uměním a orientálními zahradami. Je to opravdový klenot – jezírka s koi kapry, exotické květiny všech barev a vzácné cykasy, které vypadají jako z pravěku. A když už tam jedete, určitě využijte slavnou lanovku z Funchalu. Výhledy během jízdy stojí za to samy o sobě.

Endemické rostliny Madeiry představují zvláštní kapitolu. Stovky druhů, které neexistují nikde jinde na planetě. Nejslavnější jsou vavřínové lesy Laurisilva, zapsané na seznamu UNESCO. Tyto prastré lesy pokrývaly před miliony let celou jižní Evropu, ale dnes se zachovaly prakticky jen tady. Procházka těmito mlžnými lesy vás přenese do doby, kdy po Zemi ještě chodili dinosauři – aspoň takový máte pocit.

Orchideje, strelitzie, proteje, azalky a rododendrony v barvách, které vás doslova ohromí svou intenzitou. A díky tomu mírnému klimatu tu něco kvete prakticky pořád. Madeira je věčně kvetoucí zahrada uprostřed oceánu – a to zní romanticky, ale je to prostě pravda. Málokterá evropská destinace vám nabídne takovou botanickou rozmanitost na tak malém prostoru.

Tradiční santánské domky se slaměnými střechami

Tradiční santánské domky se slaměnými střechami patří mezi nejfotografovanější kouty Madeiry. Když je poprvé uvidíte na vlastní oči, určitě pochopíte proč – tyto malebné trojúhelníkové stavby s doškovou střechou sahající skoro až k zemi vypadají jako z pohádky. A přitom jsou důkazem toho, jak dokázali lidé v minulosti chytře stavět podle podmínek, ve kterých žili.

Charakteristika	Poznávací zájezd Madeira
Typ destinace	Ostrov v Atlantském oceánu, autonomní region Portugalska
Hlavní město	Funchal
Doporučená doba pobytu	7-10 dní
Nejlepší období návštěvy	Celoročně, ideálně duben-říjen
Průměrná teplota	19-25°C (mírné subtropické klima)
Hlavní atrakce	Levady, Monte Palace, Cabo Girão, Pico Ruivo, Santana
Typické aktivity	Pěší turistika, pozorování velryb, ochutnávka madeiry, botanické zahrady
Doprava na místo	Letecky (přímé lety nebo s přestupem přes Lisabon)
Místní speciality	Espetada, bolo do caco, černý mečoun, madeirské víno
Vhodnost pro	Milovníky přírody, turisty, seniory, páry

Proč vlastně mají santánské domky právě takový tvar? Stačí se podívat na krajinu kolem vesnice Santana. Prudké svahy, časté deště a vítr, který tu někdy pořádně fouká – to vše vyžadovalo takovou konstrukci, která všemu odolá. Trojúhelníkový tvar s prudkou střechou měl jasný účel: voda rychle stékala dolů a nemohla způsobit problémy. Silná vrstva slámy pak chránila před chladem i vlhkem lépe než cokoliv jiného.

Co se týče materiálů, místní stavitelé používali to, co měli po ruce. Základy a stěny dělali z dřeva nebo kamene, střechu pokrývali hustou vrstvou slámy z trávy nebo rákosu z okolí. A ty barvy! Živá červená, modrá, bílá nebo žlutá – každý domek jako malý drahokam v zelené krajině. Tyto barvy nebyly jen pro radost, chránily dřevo před počasím a zároveň dělaly vesnici veselejší.

Jak to vypadalo uvnitř? Jednoduše, ale účelně. Dole byla kuchyně a společný prostor, nahoře pod špičatou střechou spali nebo skladovali zásoby. Malé? Ano. Ale pro rodiny zemědělců a pastevců to bylo přesně to, co potřebovaly.

Dnes je návštěva Santany prostě nutností pro každého, kdo chce poznat skutečnou tvář Madeiry a její bohaté kulturní dědictví. V centru vesnice najdete několik krásně zrestaurovaných domků, do kterých se můžete podívat a představit si, jak tady rodiny žily před desítkami let. Některé slouží jako muzea, jiné jako prodejny místních výrobků.

Je skvělé, že místní úřady vzaly ochranu těchto unikátních architektonických skvostů vážně. Některé domky dokonce přesunuli na hlavní náměstí, kde vytvářejí nádherný celek. Díky tomu si je můžeme užít i my a naše děti budou mít šanci vidět, jak se tady žilo kdysi.

Praktické rady pro cestu a ubytování

Když si chcete naplánovat výlet na Madeiru, určitě se vyplatí dopředu promyslet pár věcí, které vám pak celou dovolenou výrazně zpříjemní. Ostrov sice vypadá na mapě jako maličký, ale když ho začnete zkoumat, zjistíte, že ty hory a poloha uprostřed Atlantiku si žádají trochu víc přípravy, než byste čekali.

Dostat se na Madeiru letadlem znamená přistát na letišti Cristiana Ronalda v Santa Cruz, asi dvacet kilometrů od Funchalu. A tady pozor – tohle přistání je docela zážitek! Patří k těm nejnáročnějším v Evropě, protože piloti musí bojovat se silným bočním větrem a navigovat mezi horami. Z Česka sem bohužel pravidelné přímé lety nelétají, takže se připravte na přestup v Lisabonu, Portu nebo v nějakém jiném evropském městě. Raději si naplánujte mezi lety víc času – zpoždění se tu stávají docela často a nechcete přece zůstat trčet na letišti.

Jakmile přiletíte, musíte nějak dostat do hotelu. Autobusy tu sice jezdí a nejsou drahé, ale představte si to – po dlouhém letu vláčet těžká kufry autobusem... Ne zrovna ideální relax, že? Hodně zájezdů má transfery přímo v ceně, což je super. Cestujete na vlastní pěst? Objednejte si taxi předem nebo si rovnou na letišti půjčte auto.

Kde budete spát, hodně záleží na tom, co od dovolené čekáte. Funchal jako hlavní město nabídne všechno – od luxusních hotelů až po útulné rodinné pensiony. Pro poznávání je centrum města skvělá volba, máte odtud blízko všude – k památkám, restauracím i obchodům. Spousta hotelů má výhled na oceán, a to je prostě nádhera, která celé dovolené dodá úplně jinou atmosféru.

Plánujete hodně chodit po horách a objevovat ostrov pořádně? Pak zkuste ubytování výš v kopcích nebo na severu. Třeba v Santaně nebo Porto Moniz zažijete mnohem autentičtější Madeiru a budete blíž přírodě. Jen počítejte s tím, že počasí tam umí být vrtkavější a chladnější než v Funchalu, který je víc chráněný.

Hotel si rezervujte s předstihem, hlavně když jedete mezi květnem a říjnem – to je tu nejvíc lidí. Ale upřímně, Madeira je oblíbená celý rok, takže i mimo sezónu můžou být hotely plné. Rozhodně si pročtěte recenze od ostatních – zjistíte z nich spoustu užitečných věcí o jídle, snídaních nebo třeba o tom, jak daleko máte k autobusu.

A pozor na jednu důležitou věc – terén kolem hotelu. Madeira je pořádně kopcovitá a hodně hotelů stojí na svazích, což znamená schody, schody a zase schody. Cestujete s babičkou nebo s někým, kdo má problémy s chůzí? Určitě se předem zeptejte, jestli je tam výtah a bezbariérový přístup.

Co si sbalit? To chce trochu rozmyslet. Na ostrově můžete během jednoho dne zažít úplně různé počasí podle toho, kde zrovna jste a jak vysoko. Oblékejte se na cibuli – dole u moře vám bude v tričku fajn, ale nahoře v horách oceníte teplou mikinu nebo větrovku. A pořádné turistické boty? Bez těch to nejde, hlavně když půjdete na levady nebo po horských stezkách.

Madeira je ostrov, kde se setkává síla oceánu s něžností květin, kde každá stezka vypráví příběh a každý výhled je jako malovaný obraz, který si navždy uchováte v srdci

Vojtěch Havránek

Typické suvenýry a nákupní tipy

Madeira je rájem pro ty, kdo milují autentické suvenýry – tady opravdu najdete věci, které mají duši a příběh. Když se procházíte úzkými uličkami Funchalu nebo zabloudíte na některou z tradičních tržnic, najednou vás obklopí vůně, barvy a atmosféra, která vám připomene, proč jste sem vlastně přijeli.

A co si rozhodně odnést domů? Jednoznačně madeirské víno. To není jen tak nějaký alkohol do sbírky – je to tekutá historie ostrova. Představte si, že se vyrábí stejným způsobem už od patnáctého století! Máte rádi suché víno, nebo spíš sladké? Tady si vybere každý. A víte, co je na něm nejlepší? Když ho otevřete, vydrží v lednici klidně několik měsíců, aniž by zkazilo. Zkuste to s běžným vínem. Proto je to skvělý dárek – nemusíte ho vypít hned a pořád chutná výborně.

Pak je tu madeirská výšivka, která je prostě uměleckým dílem. Když vidíte ty jemné stehy a preciznost, s jakou místní ženy (a někteří muži!) vyšívají ubrusy, šátky nebo povlečení, musíte si je prostě osahat. Ano, stojí to víc než nějaká napodobenina z Asie, ale tady kupujete kусek tradice. Dejte si pozor na certifikát pravosti – ten vám zaručí, že nekupujete podvrh. Originál poznáte i podle ceny, bohužel kvalita má své náklady.

V Camache, malé vesničce, která žije košíkářstvím, můžete sledovat řemeslníky, jak pletou košíky z vrbového proutí. Je fascinující sledovat, jak z obyčejných proutků vzniká něco tak pevného a krásného. A není to jen dekorace – tyto košíky vám vydrží roky a můžete je používat na cokoli. Navíc jsou ekologické, což dnes není k zahození.

Milujete květiny? Madeira je pro vás stvořená. Orchideje, strelície, ty barevné ráje... Mnoho návštěvníků si odveze semínka nebo malé sazenice. V Botanické zahradě nebo specializovaných zahradnictvích vám poradí, co si můžete odvézt, a hlavně vám dají ty správné papíry na vývoz. Nikdo nechce problémy na letišti, že?

A teď k nejchutnější části – bolo de mel, medový koláč plný koření, který je tak hustý a šťavnatý, že vydrží měsíce. Vlastně čím déle leží, tím je lepší. Skvělé na večeři s přáteli, když jim chcete ukázat, co jste na Madeiře zažili. K tomu přidejte místní rum, likéry z exotického ovoce, med, sušené plody... Vaše kuchyně bude po návratu vonat jako madeirská tržnice.

A když už mluvíme o tržnicích – Mercado dos Lavradores ve Funchalu je místo, kam prostě musíte. Je to živý organismus, kde místní nakupují čerstvé ryby, ovoce, zeleninu a kde turisti objevují pravou Madeiru. Jen pozor, v neděli je zavřeno. Ceny jsou rozumné a atmosféra? Ta je k nezaplacení. I když si nic nekoupíte, stojí to za návštěvu – někdy je totiž ten zážitek cennější než samotný suvenýr.